Projekt "Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě"
Během roku se naši žáci ze 6.a 7.roč zabývali pěti přírodovědnými tématy, které jsme zpracovávali do Miniprojektů. V celorepublikové soutěži – v projektu " Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě ", se naši žáci umístili na 3. místě. Vyhlášení vítězů soutěže a zajímavé informace najdete na portále České geologické služby: www.geology.cz/…/vyhodnocení
Horniny-místo pro život – květen červen
Podkrušnohorský zoopark – naše vědecké pracoviště
Ve středu Chomutova se nachází jedna z botanických rarit nejen Chomutova, ale i celého regionu – alej kaštanovníků jedlých.
Naše jedinečná kaštanka i broukovitě se nacházejí v též jedinečném Podkrušnohorském zooparku, který je našim „vědeckým pracovištěm“ za každého počasí – v každém ročním období.
Vždy nám poskytne odpovědi na otázky, které hledáme v našich přírodovědných tématech k živé i neživé přírodě. Tato lokalita je ideálním propojením obojího. Máme tak možnost vždy objevovat „zázraky přírody“ na jednom území.
Ondra Doseděl vytvořil HERBÁŘ z rostlin rodinné zahrady…..
Průzkum našeho školního pozemku
Vydali jsme se opět prozkoumat lokalitu nám nejbližší – pozemek naší školy. Na pomoc a podrobnější bádání jsme vyrazili i s mikroskopy.
Zjišťovali jsme jaké druhy stromů, keřů, bylin, ale i hmyzu se tu s námi vyskytují J.
březen duben – Historie těžby
Odkrytí povrchu zeminy u školy a naše sledování vrstev složení hornin v naší nejbližší lokalitě 
Exkurze do lokalit po zaniklých hlubinných dolech v Chomutově
Krásný 1.den jara (21.3.2015), jsme přivítali exkurzní vycházkou za dalším poznáváním. Vydali jsme se poznat současné lokality v našem městě, na kterých asi před 135 lety začala důlní činnost v hlubině.
Přímo v sousedství hlavního nádraží se nachází hned dva bývalé doly HUGO a GEORGE. Po důlní šachtě ( dolu George) u restaurace Glóbus, je dodnes k vidění důkaz – „kanálový“ poklop, pod kterým se ukrývá „poklad“ – studna ( bývalá těžní jáma ).
Navštívili jsme i lokalitu u kina Oko, kde je jedna ze 14 chodeb dolu Gabriela ( Gabriela 1). V oblasti jámy Gabriela 1 byla těžena tektonicky uhelná sloj o mocnosti 6 m v hloubce okolo 20 metrů.
Exkurze za Krušnohorskými hornickými památkami do Podkrušnohorského Technického muzea v Mostě
Vydali jsme se „objevovat“ dobývání nerostů a zpracování uhlí do bývalého hnědouhelného dolu Julius lll, kde se nyní nachází unikátní technické muzeum zaměřené na hnědouhelné hornictví v Krušných horách.
Některé expozice jsou zcela vyjímečné a nikde jinde je není možné vidět. My je viděli !
Moc pěkná je sbírka minerálů a fosílií, která vznikla nálezy při těžbě.
Vyzkoušeli jsme si na vlastní „kůži“ zařízení, které slouží na vyprošťování zavalených horníků. Ta „roura“ je opravdu úzká J.
„Sfárali“ jsme do „hlubin“ Země, abychom byli blíž k našemu „černému zlatu“ ……
V lednu a únoru jsme zkoumali povrchovou vodu ve všech skupenstvích…
Vydali jsme se po stopách Chomutovky
Naše Chomutovka pramení v Krušných horách ve výšce 840 m nad mořem, 2,5 km severozápadně od Hory Svatého Šebestiána v okrese Chomutov. Za Horou Svatého Šebestiána obrací svůj tok k jihovýchodu a 13 km dlouhým a přes 200 m hlubokým Bezručovým údolím se prodírá dolů z Krušných hor, které opouští na severozápadním okraji Chomutova.
..... Po své bublající cestě urazí voda nějaký ten km, než omyje břehy chomutovského „koryta“....... a dokreslí svou přítomností ráz naší " městské" krajiny .......Průzkum břehů a valounů byl pro nás zážitek.
Proti proudu Chomutovky jsme dorazili k rybníku – „Hřebíkárně“ ( skutečně byl kdysi součástí potřeb továrny na výrobu hřebíků ). Prošli jsme po sypané hrázi a nad propustí jsme pozorovali víry na vodní hladině.........., nebyl to nejpříjemnější pocit...... Rybník je průtočný, jeho voda slouží přepadem k výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně….
Co je sníh ?
Sníh je specifická forma ledu, pevného skupenství vody. Je tvořen ledovými krystalky seskupenými do sněhových vloček. V přírodě vzniká přirozeně za vhodných klimatických podmínek v oblacích.
Mikroskopování nás vždy velmi baví. Ledové krystalky sněhu nám před očima měnily svůj tvar a přecházely z pevného skupenství táním opět na vodu.
Ondra D., Eliška, Natálka, Petr, Aleš W., Aleš S., Míra, Martina, Diana, Ondra S.
Vodní nádrž Velký Otvický rybník :
Když se řekne mezi obyvateli Chomutova Velký Otvický rybník, většina bude vědět o jakou nádrž jde.
Když se ale řekne „BANDA“ budou to místní vědět zaručeně všichni 
.
Tam, kde naše životodárná i léčivá tekutina vyvěrá na povrch – jsou PRAMENY
Náš klub se nejdříve pustil do vyhledávání „pramenů vody“ na PC . Museli jsme zjistit, co je podzemní voda a pojem „pramen“, kde se v našem okolí pramenitá voda objevuje, vyvěrá, co způsobuje a čím je také užitečná…
Zjistili jsme, že žádný pramen není nějaká ,,lokální" záležitost omezená na plochu pár kroků kolem studánky.
Exkurze za léčivými prameny do Teplických Lázní.
V našem informačním badatelském centru – u PC J - dne 3.12. , jsme zjišťovali informace o nejstarších lázních střední Evropy. Je to pěkné historické město s léčivými prameny, kde si užívali klidu mnohé významné osobnosti již před desítkami i sty lety. Pojedeme se osobně na Lázeňské domy podívat a také na „Prapramen“, který vytéká z tlamičky prasátka . Prohlédneme si kašny a sochy, které zdobí náměstí a zdejší kostely.....
Nejstarší lázně ve střední Evropě – Teplice v Čechách, nazývané „malá Paříž“, leží v malebné krajině, mezi Českým středohořím a masivem Krušných hor. Lázně se mohou se mohou pochlubit krásnými honosnými domy, svou historií, kostely, kašnami, prostornými parky a zajímavostmi na každém náměstí...... První zmínky o léčivých pramenech pocházejí sice až z 8. století, ale archeologické nálezy z římských dob dosvědčují jejich využívání již na přelomu letopočtu. Lázeňství učinilo z Teplic významné středisko. Lázně byly navštěvovány mnohými slavnými panovníky, diplomaty, umělci a velikány své doby.
- Pravřídlo, kde z tlamičky prasátka vytéká léčivá voda, nezklamalo......
- Voda byla opravdu teplá – ( 41°C )… Všichni jsme vodu otestovali :-)
„Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě“ je projekt ve kterém náš geologický klub navazuje svou činností na loňské objevování ….. „ Objevy čekají na Tebe“.
Podzimní zkoumání jsme začali hned v září, kdy nás lákala měnící se příroda do terénu na exkurze ….
Náš cíl má několik „pohledů“ :
- Pohled do „Vesmíru“- dalekohledem pozorovat Měsíc a naše planety sluneční soustavy
- Pohled „vzhůru“ – zkoumat „Mraky“ – oblaka v atmosféře
- Pohled na krajinu
- Pohled pod povrch (do hlouby )naší Země
Naše první exkurze směřovala do okolí našeho bydliště a Podkrušnohorského Zooparku. Kromě změn kolem nás – živé i neživí přírody jsme zaměřily naše zraky vzhůru. Pozorovali jsme mraky „oblaka“ a dokumentovali objevenou krásu na obloze. Následně byl náš úkol zjistit jejich význam, vlastnosti, názvy ….
Další cesta za poznáním nás zavedla do lomů Telčského údolí. Je to nevyčerpatelný zdroj poznávání.Opět jsme si nasbírali „působivé“ kousky hornin a ve škole je podrobněji zkoumali.
Krásný pohled do údolí našeho kraje nám nabídla hráz Jirkovské přehrady. Vodní dílo je „zasazeno“ v horní části Telčského údolí a sevřeno okolními skalami. Na vodní hladině se odrážela obloha s drobnými obláčky, jako v zrcadle. Pozorovali jsme ráz místní rozmanité krajiny…. Kromě vzorků hornin, zjištění krás zdejší přírody si odnášíme i nezapomenutelné zážitky …..( z lesa i závodů z běhu J ). Tuční slimáci černí i hnědí, chlupaté zelené i hnědé housenky, zakuklené larvy i pavouci nám poznávání přírody rozšířili. Náš cíl byl zdolat Jirkovskou přehradní nádrž ......, uf to byl kopec J
Ráz téměř „Měsíční“ krajiny, nám nabízí pohled do povrchového uhelného dolu ČSLA, který je rozložen mezi Chomutovem a Mostem. Důlní činnost a způsobené změny v krajině jsme pozorovali cestou na vrchol k zámku Jezeří. Škoda, že nám mlha zakrývala výhled na důl, který byl našim hlavním cílem geologické výpravy. Ale i tak jsme si nasbírali zajímavé kousky hornin, které prozkoumáme na kroužku a dokonce Natálka našla kostru hlavy srny.
Naše " informační centrum " , učebna PC. Středeční klub a zjišťování informací o Slunci, planetách a hlavně aktuální téma – o našem " satelitu " Měsíci. Jak je to s jeho pohybem ? Ovlivňuje naší Zemi ? Kdy ho vidíme nebo také ne či jeho „kousek“ a proč ? Jak asi vznikl ? Blíží se 25.10., kdy pojedeme pozorovat Saturn. Co o něm víme ? ….
Konjunkce Měsíce se Saturnem byla naším dlouho plánovaným cílem k poznání části naší Sluneční soustavy a pohledu do „ Vesmíru “. Náš plán „objevů “ sliboval nevšední podívanou….
Tato vesmírná tělesa byla pozorovatelná 25.10. 2014 – kolem 18.hodiny, kdyby nám ovšem pozorování nepřekazily mraky…. I přes špatnou viditelnost , jsme se vydali na exkurzi do hvězdárny na Hrad Hněvín v Mostě. Zjistili jsme, jak vypadá „výzkumný prostor“ astronomů hvězdářů a prohlédli si dominantu „ kopule“ – hvězdářský dalekohled. Simulaci konjunkce planet jsme shlédli „jen“ v PC, odborně komentovaný astronomem panem Tarantem. A na mimořádné pozorování se budeme opět těšit na jindy …..
