Půda a voda 

Nerostné suroviny

Sluneční soustava a Země

Exkurze na kopec Strážiště

Tentokrát jsme se vydali prozkoumat lokalitu – kopec Strážiště u Chomutova. Cesta k cíli kličkuje smíšeným lesem a nabízí k pozorování a prozkoumání krásy živé i neživé přírody.

Poznávali jsme různé druhy porostů, tlející dřeviny, které jsou domovem plísní hub a živočichů. Lákavé k posezení byly koberce mechů, které zdobily i přítomné pařezy. Překvapily nás i v zimě houby, hlasy ptáků, ale také smutný nález odpadků – smetiště. Les není domovem jen zvěře, ale také ( jak jsme poznali) i lidí. Betonový bunkr z 2.světové války, který zůstal v našem lese se stal domovem lidí, kteří tu z nějakých důvodů žijí. Jsou to „bezdomovci“. Cestou jsme sbírali vše, co bylo pro nás zajímavé. Především horniny, které jsme nesli v batozích do školy k dalšímu prozkoumání. To bylo také hlavním cílem naší akce. Na vrcholu nás čekala „ odměna“ J – hotel Partyzán, kde jsme načerpali vydanou energii a uchvátil nás výhled na okolní reliéf, který je okouzlující. Z výšky jsme zhlíželi do údolí na Březenec, Jirkov, krásné nám známé Telčské údolí, na dalším vrcholu se tyčila Jedlová ….před námi ve vlnilo krásné zalesněné panorama úžasného kraje. Žijeme v krásné části země J.

Dalším velmi příjemným překvapením pro nás bylo, když jsme mluvili osobně s majitelem zdejšího hotelu panem Donátem a zjistili, že jeho koníčkem je právě geologie J ! Seznámil nás s jeho sbírkou nerostů a hornin, která zdobí interiér restaurace i okolí stavby a s rostlinami vytváří „skalku a zahradu hornin“. Dozvěděli jsme se, že zajímavé „kousky“ získával né jen z místních lokalit, ale z různách částí ČR i ze zahraničí. Prohlédli jsme si mramorové desky, zkameněliny dřeva olivovníku, červeně zbarvený rudný kousek z Měděnce, pískovce, vápenec opracovaný silou moře a mnohé další. Cestou zpět jsme jsme nacházeli zástupce nejrozšířenějšíko křemenu, čediče, také filit … Ve škole v klubu jsme vše podrobili důkladnějšímu průzkumu i pod mikroskopem. Exkurze byla pro nás, jako vždy, velmi zajímavá. Opravdu platí, že další objevy čekají na nás ! Již se těšíme.

6.B – Ondra, Eliška, Natálka, Alešové, Markové, Jindra.

Miniprojekt „ Objevy čekají na Tebe“

Vedoucí geologického klubu :        Vlasta Žižková,

Členové klubu :                             Žáci 6.ročníku, žákyně 9.třídy                                                   

Téma na leden 2014 :                PŘÍRODNÍ  RIZIKA

 Exkurze v terénu :

 Naše výprava za vodními toky a nádržemi 

Vypravili jsme se zjistit, jak vypadá tok naší Chomutovky. Voda je čistá, vyčnívající kameny občas  pokryté ledem. Břehy jsou kamenité, ale místy je vidět úprava – prevence rizik. Momentálně je klidná, přopomíná spíš potok J.

Cesta kolem přivaděče vede Chomutovskými sídlišti, kde to dobře známe. Koryto je umělé – betonové, voda nemá kam uhnout. Při tání ledů – v rizikovém období, se její množství reguluje. O to se nám postarají z Povodí Ohře. Část přivaděče, který byl svým sklonem nebezpečný zvěři i lidem, je přikryt a teče pod zemí. Seběhli jsme po jeho vršku až k jeho ústí, kde se vlévá do nádrže v Jirkově. I přes mráz zůstává část hladiny bez ledu a kachny mají kde plavat .                                             

 Exkurze v terénu :Telčské údolí – cíl exkurze „sesuvy“ a rizika

 Dnes 25.1. 2014 jsme se vydali objevovat přírodní rizika opět v našem regionu.  

 Ani předpověď silných mrazů nás neodradila od našeho objevovatelského záměru v terénu. Teploměr v Chomutově klesal k – 6 °C.

Uvědomili jsme si tak, že i mrazy jsou krutá přírodní rizika, která mohou připravit o život zvěř i člověka….

„Pobyt venku by kvůli mrazivému počasí měli omezit staří a nemocní lidé a malé děti, samozřejmostí je teplé oblečení ve více vrstvách a pokrývka hlavy.“ Tak toto doporučení jsme slyšeli ráno z rádia, než jsme se vydali s naším geologickým klubem za další výpravou, tentokrát zkoumat rizika v přírodě. Cíl naší cesty byly „sesuvy“. Dle našeho plánu jsme se vypravili do již námi známého Telčského údolí. Je krásné a pozoruhodné v každém ročním období. Nabízí k prozkoumání živou i neživou přírodu a vše co s ní souvisí.   

Je jedno z nejkrásnějších, nejzachovalejších a nejdivočejších údolí v Krušných horách. Protéká jím Telčský (Rudolický) potok    pramenící v nadmořské výšce 885 m. Na svazích údolí se nacházejí mohutné balvany a skály se zajímavými názvy (např. Na Volárně, Rolnička, Lesní masiv, Velká stěna), které nás vždy uchvátí svým tvarem a pro nás dobrodružstvím.

Naše cesta k vytyčenému cíli vedla nejdříve kolem vodního přivaděče. Síla jeho vody dopadá na lopatky turbíny Malé vodní Jirkovské elektrárny. Zastavili jsme se u potoka a prohlédli si koryto, které bylo zpevněno balvany, které se tekoucí vodou uvolňovaly. Zkonstatovali jsme, že je zde riziko zborcení částí břehu, sesunem balvanů se může utrhnout i kus břehu, a že by bylo dobré ho opravit J.

Míjeli jsme Jirkovskou vodní nádrž, která se mrazem postupně měnila v ledovou plochu. Kromě zákazu znečišťování vody je riskantní zkoušet sílu ledových ker ! Nám to ale nedalo a sílu jsme vyzkoušeli alespoň hodem kamene J! Ovšem zvedající se svahy údolí nás opět nezklamaly. Vždy tam najdeme, co hledáme. Odhalené části trhajícího se břehu nad cestou, nám poskytly zkoumat to, za čím jsme se právě vydali. Trhliny v kopci nám daly naklédnout i pod kořeny stromů. Některé se sesuvem nakláněly. Ve skalách sme pozorovali trhliny, které vznikají tím, jak kopec „ pracuje“ a je v pohybu. Vše jsme dokumentovali focením.

Některé části skal a uvolňující kameny, nám přišly nebezpečné. Shodli jsme se, že je zde riziko uvolnění a pádu. Kromě balvanů tu z výšky spadl i kdysi člověk. U jeho křížku jsme se vyfotili. To bylo smutné zjištění. Ale naše výprava zjistila, co potřebovala a splnila veškerá očekávání. Sice jsme pěkně promrzli, ale také pěkně užili . Těšíme se na další !

Katastrofy a rizika – prezentace – zpracovala Ivana Kuriljaková z 9.A

 Zemětřesení

Zjistili jsme, že naše oblast je naštěstí bez větších rizik. Po shlédnutí dokumentů a zjištění, co vše vuklanická činnost a zemětřesení dokážou, jsme rádi, že bydlíme právě zde. Občas nás ale i u nás naše „živá“ planeta upozorní svou silou. Našli jsme, že Cheb není od nás tak daleko – asi 90 km, odkud občas k nám zemětřesné vlnění doputuje.

  Naše práce : Ondra, Natálka, Jindra  6.B                                 Autor :  Jindřich Ungr  6.B

Zemětřesení na západě Čech vznikají asi osm kilometrů hluboko v pásu mezi Luby u Chebu a Novým Kostelem. Jde o lokalitu, kde se zemětřesení vyskytují pravidelně. Na území ČR ale zasahují také silnější otřesy z východoalpské oblasti, z Panonské pánve, Západních i Východních Karpat a jihovýchodního Německa.

Obvykle jde o déle trvající zemětřesné roje, kdy se země chvěje i po dobu několika týdnů a otřesy se vyskytují prakticky každý den. Silnější zemětřesný roj zasáhl tuto část Chebska v roce 2011. Nejsilnější otřesy dosáhly 3,8 stupně.

Zemětřesení na Chebsku má na svědomí hlavně tlak alpského systému, jde o seismologicky asi nejaktivnější oblast v Česku.

Tak kde je ten Cheb ?

ZÁVĚR

Naše pátrání po katastrofách a jejich rizicích splnila naše očekávání a moc nás bavila. Hlavně ověřování informací při exkurzích. Dozvěděli jsme se spoustu nového a hlavně jsme se podívali na nová místa, kam bychom asi sami nešli. Toto téma bylo i mnohdy plné vzrušení. Ještě, že nejsou u nás takové katastrofy. Úkoly jsme splnili a těšíme se na další průzkumnou výpravu. Objevy čekají na nás  !

Tým klubu :  Ondra, Eliška, Natálka, Petr,Alešové, Jindra,Martina, Marek
       

V Chomutově  9.2.2014   Vlasta Žižková